Co se s námi děje, když spíme
Přestože je spánek nedílnou součástí života každého z nás, málokdo tuší, co přesně se s naším tělem a mozkem během tohoto procesu vlastně děje. Avšak právě pochopení toho, jak vlastně spánek působí na naše tělo, je klíčové v boji proti nespavosti či celé řadě zdravotních problémů. Ponořte se proto se mnou do tajů spánku a procesů, které se během něj odehrávají…
Co se děje během spánku?
Když se řekne změny během spánku, pravděpodobně si automaticky představíte mozek a útlum jeho aktivity. Změny v průběhu spánku se však dotýkají prakticky celého našeho organismu.
Dýchaní
Pokud jste někdy pozorovali či byli v blízkosti spícího člověka, právě změny v dýchání během spánku jsou projevem, kterého si všimneme nejsnáze. Zatímco v non-REM fázi se dech prohlubuje a znatelně zpomaluje, během REM fáze může být náhle zrychlený či nepravidelný.
Svalové napětí
Dalším výrazným projevem jednotlivých spánkových fází je svalové napětí. Zatímco během non-REM fází se naše svaly postupně uvolňují, po přechodu do REM fáze dochází k přechodu do paralyzovaného stavy, tedy tzv. atonie. Ta je ve své podstatě ochranným mechanismem našeho těla, respektive mozku, kterým nás chrání před neúmyslným zraněním v průběhu živých snů.
Zároveň je však třeba dodat, že svalová paralýza se netýká všech svalů – výjimkou jsou svaly v oblasti očí, které jsou zodpovědné za rapid eye movement, který dal této fázi její jméno, a samozřejmě svaly dýchací. Problém nastává u osob trpících obstrukční spánkovou apnoe, poruchy, během které dochází k nadměrnému uvolnění svalového napětí v oblasti krku. To vede k dušení, které člověka vytrhne z REM fáze spánku – výsledkem je ranní únava a psychické vyčerpání, jelikož nemohlo dojít k dostatečné duševní regeneraci.
Srdeční tep
Jak jsem prozradila v odstavci o fázích spánku, v rámci spánkových cyklů se mění také srdeční tep a krevní tlak. Zatímco mezi prvním a třetím stadiem (tedy v rámci REM fáze) znatelně zpomalují, s příchodem non-REM fáze a čtvrtého stadia spánku se vrací ke svému běžnému tempu, jaké mají například v bdělém stavu.
Regenerace
Za zmínku stojí také mnoho regeneračních procesů, které jsou jednou z nejdůležitějších součástí spánku. Zatímco v non-REM fázi dochází k regeneraci svalů a celkově našeho fyzického těla, během REM fáze si nejvíce odpočine náš mozek. Mnoho odborníků se mimo jiné domnívá, že právě během divokých a živých snů v REM fázi dochází k ukládání a třízení vzpomínek a zážitků z předchozího dne.
Hladina hormonů
Při obtížích s nedostatkem spánku či nespavostí se často zapomíná na zásadní vliv, jaký má spánek na řadu hormonů. Rozhodně se však nejedná pouze o spánkový hormon melatonin. Jaký vliv má nedostatek spánku na pracovní výkon?
Za zmínku stojí například hormon leptin, který hraje důležitou roli při hubnutí. V průběhu spánku totiž dochází jeho prostřednictvím ke komunikaci mezi tukovou tkání a naším mozkem. Důsledkem nedostatku spánku tak může být například nadměrný hlad. Dostatek spánku je zásadní také v případě, že se nesnažíte hubnout, ale naopak nabírat svaly. V non-REM fázi totiž dochází k uvolňování růstového hormonu, který napomáhá k růstu svalové hmoty.
Tím však vliv spánku na hormonální hladinu nekončí. Na dostatečný spánek je nutné dbát dvojnásob v případě, že vás trápí nadměrný stres. Jak stres ovlivňuje spánek? Ten totiž souvisí s hormonem kortizolem – jeho hladina se snižuje právě během prvních stádií spánku.
Budování imunity
Ne nadarmo se říká, že základem dobrého zdraví je také kvalitní spánek (jak na lepší spánek?). Během spánkového procesu totiž dochází k produkci cytokinů, tedy proteinů, které se účastní na imunitní odpovědi na škodlivé vnější vlivy napadající náš organismus.
Obnova pokožky
Když už jsem u těch pořekadel, za zmínku stojí ještě známé „Vyspat se do krásy“, případně anglická varianta „Beauty sleep“. Během spánku totiž dochází ke zvýšení produkce kolagenu, který zabraňuje vzniku vrásek a dodává pleti pružnost a elasticitu. Kolagen můžeme také doplňovat pomocí přírodních produktů. Nejlepší kolagen najdete v našem srovnání.
Aktivita mozku
A to nejdůležitější na konec – během spánku dochází k výrazné aktivitě mozku. Zatímco v prvním stadiu NREM fáze veškerá mozková aktivita postupně klesá, ve druhém a třetím stadiu začíná opět narůstat. K nejvyššímu nárůstu však dochází s příchodem REM fáze a živých snů, které ji zpravidla doprovází. Sny se však objevují i v ostatních fázích spánku, obvykle si je ale nepamatujeme.
Jaká je ideální délka spánku?
Určitě jste už slyšeli radu, že pro dokonalý odpočinek a regeneraci těla i mysli je třeba spát alespoň osm hodin v kuse. Pravdou však je, že se jedná o průměrnou hodnotu, která nemusí sedět na každého z nás. Potřeba spánku se může odvíjet například od věku, fyzické a duševní námahy či třeba ročního období. Zhruba se však dá říci, že si vystačíme s šesti až pěti hodinami, ideálem je však hodin sedm až osm. Delší spánek naopak nadělá více škody než užitku. Více se dozvíte v našem článku Optimální doba spánku.
Má nedostatek spánku negativní účinky na naše zdraví?
Rozhodně – pokud se vašemu mozku a tělu nedostane všech fází a stádií spánkového cyklu, může se objevit celá řada zdravotních problémů. Ty obvykle souvisejí s výše zmíněnými procesy během spánku, jako je hormonální nerovnováha, nedostatečná regenerace, zhoršená imunita či třeba problémy duševního charakteru, tedy úzkosti nebo deprese.
