Jaké máme fáze spánku?
Spánek začíná ulehnutím do postele a končí ranním probuzením. Mezitím se však v našem mozku udává obrovské množství různých pochodů, které se odehrávají hezky popořadě dle aktuální fáze spánku. Poznání průběhu těchto jednotlivých fází nám pomůže odpovědět si na to, proč se někdy vzbudíme odpočatí, a jindy po stejné době spánku úplně unavení, nebo například proč není dobré po zazvonění budíku opět na pár minut usínat.
Ačkoliv spí snad každý živý tvor na planetě, včetně člověka, je tato oblast prozatím docela málo probádaná. Vědci se neustále snaží pomocí nejrůznějších vyšetření za použití EOG, EEG a EMG zjistit nové skutečnosti ze světa spánku a snění. Díky těmto přístrojům a technologiím však již dnes víme, že se spánek dělí do několika různých fází, které se po celou noc opakují.
Fáze spánku
| Fáze spánku | Popis | Délka |
|---|---|---|
| NREM 1 | Usínání , snadno se probudit | 1-10 min |
| NREM 2 | Lehký spánek, tělo se uvolňuje | 10-60 min |
| NREM 3 | Hloubkový spánek, tělo se uklidňuje | 20-40 min |
| NREM 4 | REM (Rapid Eye Movement) spánek, sny se vyskytují | 10-60 min |
| REM | Opětovné opakování fází 1-4, dochází k hloubkovému spánku, sníte | 10-60 min |
Spánkový cyklus
Jako spánkový cyklus se označuje střídání bdělosti, REM spánku a NREM spánku. Jeden cyklus trvá přibližně 90 minut a abychom se dobře vyspali, měli bychom si těchto „koleček“ dát během noci alespoň 5, což dělá asi 7,5 hodiny spánku. Tato délka je naprosto optimální, avšak nelze ji aplikovat na každého, člověk je totiž tvor individuální a každý z nás má tak trochu jiné potřeby. Pro všechny však platí, že bychom každý den měli spát minimálně 6 hodin a maximálně 9 hodin (optimalni doba spánku). Řeč je samozřejmě o zdravém dospělém jedinci. Potřeba spánku se totiž během života mění a spánkový cyklus kojence se naprosto liší od spánkového cyklu seniora.
NON REM fáze spánku (Non Rapid Eye Movement)
První fází je takzvaná Non Rapid Eye Movement fáze neboli NON REM. Jak již napovídá její název, nedochází v této části spánku k rychlým pohybům očí. U zdravého dospělého tvoří tato fáze asi 70 % celkové doby spánku a dělí se na 4 po sobě jdoucí stádia.
NREM 1 – usínání
První stádium je usínání. V tuto chvíli dochází k přechodu z bdělého stavu k usnutí. Zpomaluje se srdeční tep i frekvence dechu, pohyby očí jsou velmi pomalé a lze pozorovat nekontrolovatelné záškuby končetin a pseudohalucinace. Bylo zjištěno, že v tomto stádiu velmi efektivně pracuje centrum paměti, pokud tedy například studujete a chcete si dobře zapamatovat učivo, přečtěte si jej těsně před spaním. NREM 1 trvá asi 1-10 minut, doba však při potížích se spánkem může být podstatně delší.
NREM 2 – lehký spánek
Po usnutí přichází další stádium, ve kterém již spící člověk ztrácí kontakt s okolím – nevnímá. Pohyby očí úplně mizí a výrazně se zpomaluje mozková činnost. Jedná se ale o takzvaný lehký spánek, ze kterého je poměrně jednoduché se probudit. Zajímavé je, že ve fázi „lehkého spánku“ je člověk přibližně polovinu celé noci.
NREM 3 – hluboký spánek
Po lehkém spánku následuje spánek hluboký. Ten začíná prvním stádiem, kdy dochází k uvolnění svalů. Objevují se první sny, které si však po probuzení ve většině případů nepamatujeme. Hluboký spánek je nejdůležitější část noci, jelikož právě v tomto stádiu mozek i tělo nejvíce odpočívají a doplňují potřebnou energii. Tato část cyklu trvá asi 10 % z celkové doby spánku.
NREM 4
Patří také k hlubokému spánku, je to jeho druhé stádium. V tomto okamžiku se člověk nachází v tom nejhlubším spánku, ze kterého je opravdu náročné se vzbudit. Když už k náhlému probuzení dojde, člověk bývá z pravidla dezorientovaný a nemá ponětí o tom, zda ještě spí či bdí. Ve fázi hlubokého spánku se vylučuje většina růstového hormonu, který má na starosti opravné mechanismy v těle. Dochází také k přenosu informací z krátkodobé paměti do té dlouhodobé. I když toto stádium trvá pouze 10 % spánku, je pro tělo a mozek tím nejdůležitějším.
REM fáze spánku (Rapid Eye Movement)
Tato REM fáze spánku se vyznačuje rychlými pohyby očí pod zavřenými víčky. To je způsobeno především výskytem snů, ale také zvýšením tepové i dechové frekvence a svalové činnosti. Mozková aktivita v této části noci se dá téměř srovnat s aktivitou v bdělém stavu. V rámci spánkového výzkumu, kdy byla část osob probuzena v REM fázi a část osob v NON REM fázi, bylo zjištěno, že téměř všichni probuzení v REM fázi si pamatovali, že se jim zrovna zdál sen, zatímco u druhé skupiny uvedlo snění pouze 20 % zúčastněných.
Zajímavé také je, že v této fázi dochází u mužů často k erekci a u žen k prokrvení vaginální oblasti. Mozek také potřebuje více kyslíku, což naznačuje, že se v tomto okamžiku regeneruje centrální nervová soustava. REM fáze tvoří u člověka asi 20-25 % spánku.
Probouzení
Probouzení se je návrat do stavu bdělosti. Ten může nastat z fyziologických příčin (jednoduše už jste vyspaní), nebo zapříčiněním vnějších vlivů jako jsou hlasité zvuky, ostré světlo a podobně. U člověka, který dodržuje denní režim a jeho vnitřní hodiny fungují dobře, dochází obvykle k probouzení vždy přibližně ve stejnou dobu, dokonce i bez budíku. U některých jedinců může ještě nějakou chvíli přetrvávat stav podobný náměsíčnosti, kdy fungují jako na „autopilota“, vykonávají běžné činnosti, které si později nemusí ani pamatovat.
