Náměsíčnost: co ji způsobuje a jak ji řešit
Zatímco v hororových filmech jako by náměsíčností trpěl každý druhý, v praxi se nejedná o nijak častou spánkovou poruchu. Vzhledem k tomu, že náměsíčnost spíše než z reálné zkušenosti známe z televize, kolem této nemoci panuje celá řada domněnek a mýtů. Pokud vás zajímá, jak to s tou náměsíčností vlastně je, a zda se dá řešit, jste na správném místě. V dnešním článku vám prozradím, co náměsíčnost způsobuje, kdo je k ní nejnáchylnější a zda ji lze efektivně řešit.
Co je náměsíčnost?
Náměsíčnost neboli somnambulismus je spánkovou poruchou (1) spočívající v tom, že během spánku vykonáme nejrůznější činnosti. Navzdory anglickému názvu, „sleepwalking“, tedy chůze ve spánku, se však nemusí nutně jednat o noční procházky. Osoby trpící náměsíčností mohou například jen sedět na posteli či třeba uklízet. V některých případech mají náměsíčníci dokonce otevřené oči, a náhodnému svědkovi se tak může zdát, že jsou plně bdělí. O tom, že je takovýto jedinec náměsíčný, nám pak může napovědět například to, že:
- Pomalu odpovídá či vůbec nereaguje,
- Na své „noční toulky“ si vůbec nevzpomíná,
- Pokud se uprostřed náměsíčné epizody probudí, je zmatený a dezorientovaný.
Mezi další, méně nápadné příznaky náměsíčnosti patří například také snížený krevní tlak či zpomalené dýchání, tedy jevy, které si obvykle spojujeme s hlubokým spánkem.
Co se děje v mozku při náměsíčnosti?
Pokud bychom nahlédli do mozku v průběhu náměsíčné epizody, zjistíme celou řadu zajímavých věcí. Hlavním důvodem, proč se náměsíčníci dokáží během spánku, kdy je tělo za normálních okolností znehybněno spánkovou paralýzou, pohybovat, je prudký přechod do REM fáze spánku, kdy zůstávají zachovány některé prvky bdělého stavu.
Je však na místě dodat, že náměsíčnost se může objevit i v nonREM fázi. Společným jmenovatelem je tak především střídání stavu částečné bdělosti a spánku, kdy došlo k aktivaci motorického systému bez dosažení úplné bdělosti. Co se s námi děje, když spíme?
Kdo je k náměsíčnosti nejnáchylnější?
V drtivé většině případů se náměsíčnost objevuje u malých dětí a dospívajících. V dospělosti se s náměsíčností setkávají pouze 4 % celkové populace (2). V některých případech se navíc může jednat o ojedinělý jev, který se nemusí znovu opakovat.
Důvod poměrně častého výskytu náměsíčnosti u dětí je prostý; zkrátka ještě nemají plně vyvinutý centrálně nervový systém. S postupem času a přibývajícím věkem se tak náměsíčnost postupně vytrácí.
Příčiny náměsíčnosti
K náměsíčnosti může vést hned několik faktorů. Zpravidla se jedná o projev genetických predispozic – pokud máte nějakého náměsíčníka v rodině, existuje až desetinásobně vyšší šance, že budete náměsíčností trpět vy či třeba vaše děti (3). Pokud však pomineme genetiku, nejčastějšími příčinami náměsíčnosti je:
- Spánková deprivace,
- Nepravidelný spánkový režim,
- Konzumace alkoholu,
- Nadměrný stres,
- Užívání drog, sedativ, neuroleptik, stimulantů či antihistaminik.
Rizika náměsíčnosti
Vzhledem k tomu, že během náměsíčnosti spíme, je asi zřejmé, že hrozí celá řada nebezpečí. Přestože samotný stav náměsíčnosti není nijak škodlivý, náměsíčník si může ublížit například pádem ze schodů či okna. V některých případech se dokonce náměsíčníci pokoušejí manipulovat s předměty, což může opět vést k závažným zraněním. V extrémních případech se může rovněž objevit agresiviní chování vůči okolí, kterého si po probuzení není náměsíčník vědom.
Co dělat, když je někdo náměsíčný?
Pokud vy či člen vaší domácnosti trpí náměsíčností, v prvé řadě zabezpečte ložnici proti případným zraněním. Vhodné je nejen bezpečné zavření oken (případně instalace sítě), ale také zamčení dveří a odstranění ostrých či jinak nebezpečných předmětů. A asi není třeba dodávat, že náměsíčník by neměl spát na horním patře palandy, odkud může při náměsíčné epizodě snadno spadnout na zem.
Pokud potkáte osobu, která je právě uprostřed náměsíční epizody, nepokoušejte se ji probudit. Výsledkem by bylo jen zbytečné zmatení a dezorientace. Mnohem lépe uděláte, když náměsíčníka nenásilně odvede zpátky do postele.
Je třeba náměsíčnost řešit s lékařem?
Jak již bylo řečeno, náměsíčnost sama o sobě nijak neškodí – v praxi to znamená především to, že konzultace s lékařem zpravidla není nezbytně nutná. Na místě je však v případě, že náměsíčnost vede k častým rizikovým situacím nebo zraněním.
Pokud vám náměsíčnost výrazně zasahuje do života, může vás váš lékař poslat na EEG vyšetření změn způsobených mozkovou aktivitou ve spánkové laboratoři.
Léčba náměsíčnosti
Jedním z důvodů, proč je návštěva lékaře mnohdy zbytečná, je především minimální dostupná léčba. Lékař obvykle doporučí srovnat spánkový režim, zajistit vhodné podmínky proe ničím nerušený spánek či omezit stres a povzbuzující nápoje. Někteří odborníci uvádějí, že pomáhá krátký spánek i během dne, eventuálně sedativní léky (4), které jsou však předpisovány pouze v kritických případech.
Nejlepším řešením – zejména u dětí – je tak pouze dostatečné zabezpečení pokoje a trpělivost. Náměsíčnost se do dvanácti let věku zpravidla plně vytratí bez pomoci medikace a dalších zásahů.
