Pro zdravé srdce je důležitý spánek

jídelníčku, omezení konzumace škodlivého cholesterolu, zařazení kardiotréninku či eliminaci nadměrného stresu. A přestože rozhodně hrají v oblastí kardiovaskulárního zdraví nezpochybnitelnou roli, mnohdy se zapomíná na neméně zásadní faktor – kvalitní a dostatečně dlouhý noční spánek. 

Pokud se ve vaší rodině vyskytují dědičné nemoci srdce, či se u vás objevily první problémy s kardiovaskulární soustavou, dnešní článek bude čtení právě pro vás. Prozradím vám, do jaké míry může kvalita a trvání spánku ovlivňovat rozvoj nemocí srdce, či jak vám může kvalita spánku napovědět o akutním riziku srdečního selhání. 

Nepřímý vliv spánku na zdraví srdce

Než se podíváme na přímé souvislosti mezi spánkovými poruchami a onemocněními srdce, zastavme se u méně zjevné korelace. Kvalita spánku totiž může stav naší kardiovaskulární soustavy ovlivňovat i nepřímo, a tedy i mnohem zákeřněji. Bavíme se zejména o negativním vlivu, který má nedostatečný spánek na náš celkový životní styl, jako například způsob stravování. 

Určitě to sami znáte – probudíte se pro probdělé noci strávené počítáním oveček a namísto vyvážené snídaně začínáte den pořádným hrnkem černočerné kávy. Nadměrnou únavu a vyčerpání, ke kterému nespavost a další poruchy spánku vedou, se možní snažíte řešit také vysoce kalorickým jídlem s vysokým obsahem cukru, které nám sice dodá rychlou energii, ale našemu kardiovaskulárnímu zdraví příliš neprospívá. 

Jednoduše řečeno, nedostatek spánku v nepřímém důsledku zvyšuje rezistenci na inzulín, což přispívá k trvale vysoké hladině krevního cukru. A jak ukazuje řada odborných studií, vysoká hladina krevního cukru je úzce provázána s vysokým cholesterolem a triglyceridy v krvi či zvýšeným krevním tlakem ⁽¹⁾. V dlouhodobém kontextu tam máme úspěšně nakročeno k nepříjemným problémům se srdcem. 

Spánkové poruchy a nemoci srdce

Zatímco v našem prvním příkladě vedl od nespavosti k nemoci srdce poměrně dlouhý řetězec událostí, mezi některými poruchami spánku a onemocněním srdce najdeme mnohem jasnější spojitost. Typickým příkladem je syndrom spánkové apnoe neboli SSA ⁽²⁾. 

Spánková apnoe

Jedná se o nečekaně častou spánkovou poruchu, kdy pacient přestává během spánku na krátký interval dýchat. Dochází ke krátké blokaci dýchacích cest, což doprovází jak hlasité chrápání, tak dušení a lapání po dechu. V drtivé většině případů si člověk není vědom samotné spánkové apnoe, ale pouze jejích důsledků, tedy zvýšené únavy během dne, problémů s koncentrací či chronických bolestí hlavy.

Spánkovou apnoe však bohužel často provází i mnohem závažnější problém – zvýšené riziko rozvoje srdeční nemoci. Některé zdroje ⁽³⁾ dokonce uvádí, že osoby trpící spánkovou apnoe jsou vystaveni až čtyřnásobnému riziku rozvoje srdeční arytmie, více než 140% šanci, že během života utrpí selhání srdce, a až o 30 % vyššímu riziku rozvoje dalšího srdečního onemocnění.

Rizika spánkové deprivace

Podobně nemilá čísla však hrozí i v případě, že vás netrápí spánková apnoe, ale pouze „obyčejná“ nespavost. Spánek kratší než šest hodin totiž může z dlouhodobého hlediska zvýšit riziko infarktu až o 20 % ⁽⁴⁾. Důvod je prostý – pokud výrazně zkracujeme délku spánku, neproběhnou všechny potřebné spánkové cykly a fáze (spánkové fáze). Obzvláště zásadní je pak NREM fáze, během které dochází ke snížení srdeční aktivity, a tedy i regeneraci srdečního svalu a kardiovaskulární soustavy.

Srdeční selhání bohužel není jediným rizikem, které s sebou spánková deprivace nese. Studie uvádějí obdobnou souvislost mezi nedostatkem spánku a rizikem mrtvice.

Nemoci srdce snižují kvalitu spánku

Nastat však může také opačná kauzalita, tedy jev, kdy onemocnění srdce (které nebylo vyvoláno spánkovou deprivací či jinou spánkovou poruchou) vede ke snížení kvality spánku. Důvodem je nejčastěji diskomfort během spánku způsobený zhoršenou schopností srdce po prodělání srdečního selhání pumpovat krev. To vede k hromadění tělních tekutin a následným problémům s dýcháním, a tedy i zhoršenou schopností usnout či častému nočnímu buzení. Řešením je zpravidla spánek v mírně zvýšené poloze, která mírní tlak tekutiny na plíce ⁽⁵⁾. Mnoha pacientům rovněž pomáhá spaní na pravém boku, čímž opět odlehčují namáhanému srdci ⁽⁶⁾.

Jak zlepšit kvalitu spánku

Ať už chcete snížit riziko rozvoje srdečního onemocnění, či se zkrátka jen konečně dobře vyspat, není na škodu implementovat do svého spánkového režimu několik změn:

• Dodržujte pevně stanovené večerky a budíčky, (spánková hygiena)
• Vyhněte se používání displejů ve večerních hodinách (případně použijte brýle proti modrému světlu), 
• Před spaním se vyhněte konzumaci kofeinu a alkoholu, (spánek a alkohol)
• Zařaďte pravidelný pohyb, ne však ve večerních hodinách,
• Jezte a pijte více než dvě hodiny před spaním a vyhněte se těžkým jídlům,
• Připravte ložnici na spánek (dostatečná tma, ticho a spíše nižší teplota),
• Pořiďte si kvalitní matraci a ideálně také anatomický polštář,
•  Vyhněte se spánku na břiše.

Zdroje

1. https://www.heart.org/en/health-topics/sleep-disorders/sleep-and-heart-health
2. https://www.sleepfoundation.org/sleep-apnea/sleep-apnea-linked-heart-disease
3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3106988/#R32
4. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31488267/
5. https://www.rukunasrdce.cz/zivot-se-srdecnim-selhanim/jak-se-dobre-vyspat-i-se-srdecnim-selhanim/
6. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12535814/